V létě mně baví vstávat časně.Dokonce ještě o půl hodiny dřív než slunce.
Je to zvláštní čas.Čas,kdy se vše ztiší a umlkne.Nesmělé štěbetání snad ještě z ptačího snu.Šustění netopýřích křídel,cvrččí serenáda,praskání větviček z pod kopýtek srnek,ježčí dusot i ševelení listů ve větru.I on ustane.Je jenom tenhle okamžik-sám o sobě.
A také vůně,která se později rozplyne do uspěchaného dne.Je jiskřivá a omamná.Namíchaná z hřejivě těžkého odéru půdy a lehkosti čerstvého vánku.Je v ní jiskření ranní rosy i dohasínající ligotavá záře noční oblohy.Vláha podzemních vod i suchýh květů a travin.Je to koktejl protikladů,který ještě žádný parfumář na světě nenamíchal.
A pak-ENERGIE.Tak čistá,poklidná,ale silná a hutná.Obtéká a hladí.Jak ráda spočinu v tichu své mysli,která jinak nezahálí ani ve spánku.Teď je tichá a nehybná.Jsem jenom pozorovatel toho prchavého denního okamžiku.
Je to čas,který patří opravdu jen nám a kdy vše je možné.Jsem vděčná,za ta letní rána,kdy si mohu dovolit jen být.Všechno,co nás donutí zastavit se a vnímat ten,konkrétní okamžik nám mění život k lepšímu.Zkuste se někdy probudit do "modré" hodiny a splynout s ní.

Žádné komentáře:
Okomentovat